Alergie Zpět
|
ZDRAVÝ ŽIVOT Alergie Zpět |
Velkým problémem dneška jsou alergie. Na tento problém bych se chtěl podívat poněkud netradičně, z hlediska bioenergetického. Celkově bychom mohli alergie chápat jako sníženou schopnost organismu bránit se nebo přizpůsobit se různým okolním vlivům, projevující se většinou tzv. odlehčujícími nebo alergickými reakcemi. Tato snížená schopnost nebo odolnost organismu je většinou doprovázena snížením imunity, snížením popřípadě nerovnováhou v činnosti jater, ledvin, sleziny a celého lymfatického systému. V mnoha případech tedy stačí provést očistu a posílení těchto orgánů a různé alergické reakce vymizí, nebo se radikálně zmenší. Podstatná je také úprava celého životního stylu a především stravy a to nejen na alergeny, ale také na tzv. pseudoalergeny. Jako pseudoalergeny označujeme látky, které se v našem organismu vyloženě neprojevují alergickou reakcí, to znamená, že tělo není schopno vytvářet vůči nim antialergeny, které je možno vytestovat např. v krvi, nebo na ně nereaguje alergickou reakcí například při nanesení těchto látek na pokožku. Reaguje na ně pouze zvýšeným výdejem bioenergie na eliminaci energie vyzařované z konkrétních pseudoalergenů. Tím dochází k celkovému snížení vitality a odolnosti organismu. Organismus takto oslabeného člověka je v konečném důsledku mnohem náchylnější k různým nemocím, především zánětům horních cest dýchacích, chřipkovým onemocněním, angínám a pod., nebo alergickou reakcí na úplně jiné látky (prach, pyl, chlupy). Metody vytestování pseudoalergenů mohou být různé, ale vždy musí probíhat na základě měření bioenergie daného člověka a její reakce na konkrétní testovanou látku. Pro osvětlení raději uvedu konkrétní případ . Chlapec dnes 6 let. Po narození nemohl být kojen. Po rodičích zdědil oslabení jater a především ledvin. Od 3 let trpěl chronickými záněty horních cest dýchacích a angínami.Ve výtěrech byl vytestován především Streptococcus haem.. Léčen antibiotiky, někdy i pětkrát během tří měsíců. Následovaly problémy s trávením a vypěstování alergické reakce na penicilin. Bylo provedeno vyšetření stravy na alergeny a pseudoalergeny metodou EAV (Elektroakupunktura podle Volla) a následně biotronicky kyvadlem. Objevena silná pseudoalergická reakce především na mléko, kakao, čokoládu, cukr a hovězí maso. Po konzultaci s dětskou lékařkou, byly provedeny testy na alergickou reakci na tyto potraviny, kde se alergie nepotvrdily. Při testování na alergologickém oddělení byla prokázána pouze alergie na bakterie horních cest dýchacích. Přesto byla v prvé řadě provedena korekce stravy s úplným vyloučením hlavních vytestovaných pseudoalergenů (mléko, cukr, kakao, hovězí maso), úprava střevní mikroflóry pomocí tablet Lactobacillus Acidophilus a úprava pitného režimu. Vzhledem k absenci mléka byly jako zdroj minerálních látek a především vápníku podávány jiné potraviny (ryby, zelenina, ovoce, luštěniny, sojové mléko, kozí mléko a pod.). Již po těchto jednoduchých korekcích se zdravotní stav podstatně zlepšil a chlapec začal mnohem lépe prospívat. Současně došlo k celkovému zklidnění a lepší schopnosti koncentrace na prováděnou činnost. Důvodem celkového zklidnění bylo bezesporu snížení množství toxických látek produkovaných patogenními bakteriemi především v narušeném střevním traktu. A v místech zánětlivých ložisek, jakož i odlehčení od množství podávaných léků. Jako další byla postupně provedena očista a posílení jater, ledvin a sleziny s celým lymfatickým systémem pomocí bylin, bylinného sirupu a s využitím bioenergetického působení. Souběžně byla podávána jako celkově vitalizační prostředek propolisová tinktura a upraveny dávky některých vitamínů a minerálních látek. Přestože tyto korekce a léčba trvaly přibližně dva roky, byly natolik úspěšné, že dnes patří chlapec mezi zdravé děti. V tomto roce mu byla podávána lokální antibiotika pouze jednou. V současné době jsou mu pouze příležitostně podávány vitamíny a v době chřipkových epidemií homeopatikum Oscillococcinum. Přísněji je hlídán pouze stravovací režim s téměř úplným vyřazením pseudoalergenů (mléko, cukr, kakao, čokoláda). I když by se tento případ mohl zevšeobecnit, záměrně neuvádím žádné konkrétnější údaje týkající se této terapie. Tyto záležitosti by měly být posuzovány přísně individuálně, neboť i když jsou konečné projevy obdobné, může být u každého z nás jiný prvopočátek, jiný spouštěcí mechanismus nemoci. Stejně tak dávkování a výběr různých druhů bylin a dalších podpůrných preparátů by měl být přísně podřízeny člověku, který je bude používat. Tyto záležitosti se dají opět vytestovat energeticky. Jedna a ta samá bylinka může mít na jednoho z nás účinnost 95 % a na druhého jen 60 %. Žen-Šen může jednoho člověka povzbudit téměř okamžitě, zatímco u druhého může mít odezvu minimální a stejnou službu může splnit propolis. Proto si myslím, že je potřeba mít se na pozoru před různými zázračnými multifunkčními preparáty slibujícími zázračné uzdravení čehokoli, téměř u kohokoli a většinou za nemalé peníze, neboť všechny geniální věci jsou v podstatě velmi jednoduché a to myslím platí opravdu vždy a ve všem. V mém článku jsem si jako příklad vybral chlapce u něhož byly mezi jinými vytestovány jako pseudoalergeny mléko, cukr, kakao a hovězí maso. Pokud bychom k nim přiřadili ještě pšenici, rajčata, jahody, některé citrusové plody a ořechy, můžeme říci, že některými z těchto základních potravinových pseudoalergenů je zatíženo 80 - 90% populace. Jak je to možné? Vždyť se jedná o základní potraviny. O základní potraviny se vskutku jedná, ale o základní potraviny dneška. Náš organismus se vyvíjel v daném prostředí stovky tisíc let a stejně jako jiné živočišné druhy se musel přizpůsobovat. Ovšem každý živý organismus má jinou schopnost adaptace a pokud jsou vnější změny rychlejší než schopnost adaptace, pokud nejsou doprovázeny změnami vnitřními, změnami uvnitř daného organismu, dochází k degeneraci a následnému vymizení druhu. To je bohužel praxe ověřená během celé dlouhé historie naší modré planety. Pokud se podíváme jak se konkrétní životní podmínky změnili za pouhých posledních 100 let, nemůžeme se divit jejich negativnímu dopadu na naše fyzické a duševní zdraví. Snížení fyzické námahy a následná atrofie svalstva, zvýšený příjem informací, které musí náš mozek zpracovávat, jednostranná strava zbavovaná jejich nejhodnotnějších složek, požívání zvýšeného množství stravy, která svým složením neodpovídá zeměpisnému pásmu, ve kterém žijeme, zvýšené množství konzervačních, toxických a návykových látek, to je to co způsobuje naše největší problémy. Ale dost již mentorování a vraťme se raději ke konkrétním pseudoalergenům a otázce proč pro nás tyto potraviny začínají být nevhodné. Z energetického hlediska můžeme říci, že u potravin které vyšlechťujeme, měníme jak sílu, tak frekvenci bioenergetických impulsů. Vezměme například dnešní prošlechtěné druhy pšenice. Ty se již od svého prapůvodního druhu vzdálili natolik, že je tělo mnohých z nás nedokáže ve své bioenergetické paměti zařadit a na své úrovni se této informaci brání. Mnohem lépe, a to i u klientů, kteří měli pozitivní pseudoalergickou reakci na běžné bílé pečivo, je přijímána pšenice s druhovým označením "Špalda", která přeci jen patří k méně prošlechtěným druhům. Ostatně i když obiloviny v našem zeměpisném pásmu patřili k základním potravinám, neměla pšenice nikdy takový primát jako dnes. Velmi často byly na jídelníčku i jiné druhy obilovin, jáhly, pohanka, oves, žito, které se dnes již v našem jídelníčku objevují velmi sporadicky. Také z hlediska chemického se nutriční hodnota změnila. Navíc se mnohem častěji začala využívat tzv. bílá mouka, zbavená nejhodnotnější části - slupek, které obsahují velké množství vitamínů řady B, nezastupitelných při další přeměně živin, množství minerálních látek, sacharidů a vlákniny. Další problematickou složkou je tzv. bílý neboli rafinovaný cukr. V roce 1900 byla jeho spotřeba 1 kg na osobu za rok, kdežto v roce 1990 to již bylo 36 kg na osobu za rok. (Josef Jonáš, Tajenky života II., str. 54, EMINENT, Praha 1994). Tento obrovský nárůst spotřeby cukru v našem století způsobuje celkově posun našeho vnitřního prostředí do kyselé části spektra. Vzhledem k nutnosti zachování stálé acidobazické rovnováhy vnitřního prostředí (pH 7,36 - 7,44) je nucen náš organismus a jeho ústrojné systémy ve zvýšené míře absorbovat ionty vápníku, sodíku a draslíku. Pokud vázne jejich přísun z vnějšího prostředí odebírají se z míst s největší koncentrací v těle nebo z míst, kde je lze nejsnadněji vyvázat. Přitom vápník a jeho vazba s jinými prvky např. hořčíkem je bezpodmínečně nutná pro pevnost našich kostí, kde je uloženo asi 99 % všech tělesných zásob tohoto prvku. Nedostatek těchto minerálů v našich kostech způsobuje křivici, měknutí kostí a osteroporózu, jakož i vznik zubního kazu. Pouhé 1 % vápníku obsahují tělesné tekutiny a především naše svalová vlákna. Bez tohoto 1 % by nebyl možný žádný svalový stah, žádná práce. Proto také nedostatek vápníku ve svalech a tělesných tekutinách vyvolává svalové křeče, citlivost na stres, alergie, zvýšenou náchylnost k zánětům a zhoršenou srážlivost krve. Další prvky, o kterých jsem se zmínil jsou sodík a draslík. Jejich správný poměr v tělesných tekutinách je nezbytný pro činnost každé buňky. Bez určitého množství sodíku vně a draslíku uvnitř každé malinkaté buňky v našem těle není možný přísun energie dovnitř buňky a odvod zbytků látkové přeměny z buňky. Buňka je zahlcená, oslabená a postupně kolabuje. Cukry, neboli glycidy, jsou také živnou látkou pro veškeré plísně. Můžeme říci, že kde se ve větší míře nachází cukry, nachází se a množí se různé plísně. Prvním takovým kontaktním místem v našem těle je náš zažívací trakt. Čím dále častěji jsou případy narušení rovnováhy v našem zažívacím traktu. Stačí aplikovat dnes velmi častá antibiotika, která vybíjí veškerou střevní mikroflóru, tento stav podpořit jednotvárnou a nevyváženou stravou a máme zaděláno na mnohé problémy od nachlazení počínaje po artrózy, deprese a neplodnost konče. Je samozřejmé, že přes takto "upravený" zažívací trakt pronikne do organismu jen velmi malá část potřebných látek. Snižuje se především vstřebávání zinku a vitamínů řady B, nejvíce B6 (pyridoxin). Používání umělých sladidel není v tomto případě řešením. Ve velké většině se jedná o látky uměle připravované, nemající s naší přirozenou stravou příliš mnoho společného a organismus si je nedokáže po energetické stránce správně zařadit. Ale hlavně neřeší největší problém, náš návyk na sladkou věc. Vždy a vše nemůžeme umělými sladidly ochutit, takže nás mnohdy mlsný jazýček přemůže a zobneme si toho, čeho jsme se snažili vyvarovat, začneme mít výčitky svědomí a vytváříme si psychické bloky, které se na našem zdraví mnohdy projeví mnohem hůře než samotný prohřešek. Tento návyk můžeme opravdu přirovnat k drogové závislosti. Možná vydržíme pár dnů bez sladkého, ale o tzv. vyléčení ze závislosti na sladkém bychom mohli mluvit až po třech měsících života bez této návykové látky, a to bez čehokoli sladkého, dokonce i medu. Pokud se tedy sladkého nechceme vzdát, snažme se ho alespoň tvrdě omezit a používat přírodní sladidla jako med, javorový nebo třtinový cukr nebo sirup a popřípadě hnědý nerafinovaný (nebělený) řepný cukr. Více si o vlivu cukrů na náš zdravotní stav můžeme přečíst například v knize Josefa Jonáše Tajenky života II. Ještě na závěr bych se chtěl krátce zmínit o jižním ovoci, především o citrusech, které také patří mezi časté pseudoalergeny. Zde se jedná o potraviny, které nepocházejí z našeho zeměpisného pásma, mají jinou skladbu a množství vitamínů a minerálních látek než na jaké jsme zvyklí. Například právě citrusové plody nebo datle mají obrovské množství draslíku, který si musí v našem těla zachovat určitý poměr vůči sodíku. Tento poměr se v našem těle upravuje neustále pomocí různých mechanismů od úrovně molekulární až po úroveň orgánovou a systémovou. Ovšem větší příjem množství některého izolovaného prvku nebo prvků v jiném poměru než je obvyklé velmi aktivizuje činnost všech systémů udržujících tuto stálou a křehkou acidobazickou rovnováhu a tím opět vyčerpává naše energetické rezervy. Mnohem přijatelnější je pro naše tělo získávat vitamín C z šípků, černého rybízu, nebo např. papriky, hlavně červené, která obsahuje přibližně dvojnásobné množství vitamínu C než citron. A ještě malá rada nakonec. Pokud si děláte šípkový čaj nevařte jej ani nespařujte. Vitamín C se ničí při teplotách nad 60°C, proto je lepší vodu převařit, aby se zbavila většiny cizorodých látek (bakterie, chlor) a nechat ji v připraveném hrnečku vychladnout. Do takto vychlazené vody vložíme večer dávku šípkových plodů a necháme do rána louhovat. Ráno nálev slijeme, pouze ohřejeme na příslušnou teplotu, případně osladíme medem a popřejeme si dobrou chuť. |
| Zpět |
 ronamburda@centrum.cz
 +420 774 265 035 |